Aféra Thulegate

Představitelé Spojených států prohlašují, že základny systému Národní raketové obrany USA ve střední Evropě budou čistě obranného charakteru a v žádném případě na nich nebudou umístěny jaderné zbraně. Případ letecké základny Thule v Grónsku a tamního radaru ukazuje, že bychom měli být velmi obezřetní v rozhodování, zda lze podobným prohlášením věřit.

V lednu roku 1968 havaroval v bezprostřední blízkosti základny letectva Spojených států v Grónském Thule americký bombardér B-52. Na veřejnost brzy pronikly informace, že na palubě tohoto letounu se nacházely jaderné zbraně. V Dánsku, na jehož území zahrnujícím i Grónsko platil od roku 1957 zákaz jaderných zbraní, to vyvolalo ostrou reakci obyvatelstva obviňující Spojené státy z opakovaného porušování tohoto zákazu. Představitelé americké i dánské vlády tato obvinění popřeli s tím, že havarující letoun nesměřoval původně do vzdušného prostoru Dánska, ale pouze se dostal do potíží a v Thule se neúspěšně pokusil o nouzové přistání.

V roce 1993 však vyšlo z odtajněných dokumentů U.S. Air Force najevo, že americké bombardéry s jadernými zbraněmi na palubě přelétaly přes Grónsko téměř celá šedesátá léta nejméně dvakrát denně. Cílem těchto přeletů bylo monitorování radaru protivzdušné obrany Spojených států v Thule s možností rychlého jaderného útoku na Sovětský svaz v případě jeho zničení. Po tomto odtajnění zahájila dánská vláda interní vyšetřování, jehož výsledkem byla v červnu 1995 čtyřstránková zpráva určená dánskému parlamentu. Tato zpráva potvrdila informace o přeletech, ale ve snaze nevyvolat diplomatickou rozepři se Spojenými státy, označila incident (lze-li takto nazvat 10 let trvající denodenní porušování dánského práva) za nedorozumění způsobené dánskou stranou. Podle této zprávy nese vinu bývalý dánský premiér H. C. Hansen, který v roce 1957 na schůzce s americkým velvyslancem odpověděl nejasně na otázku, zda si Dánsko přeje být informováno v případě, že se USA rozhodnou umístit v Grónsku své jaderné zbraně.

Krátce po vydání této zprávy se sešel tehdejší dánský ministr zahraničí Niels Helveg Petersen s americkým ministrem obrany Williamem Perrym a na následující tiskové konferenci ujistil veřejnost, že přes všechny informace o přeletech nebyly v Grónsku nikdy jaderné zbraně umístěny na zemi. Jen o několik dní později však dánská vláda Petersenovo tvrzení vyvrátila. Oznámila totiž, že podle informací, které nebyly známy před Petersenovým vystoupením, byly jaderné zbraně umístěny na Grónském území dokonce ve dvou obdobích o souhrnné délce téměř sedm let.

Následující polonezávislé vyšetřování všechny tyto skutečnosti potvrdilo. Překvapivě však došlo i k dalším odhalením. Přestože americká strana nepovolila přístup k žádným relevantním materiálům a dánská strana odmítla zpřístupnit materiály starší než z roku 1968, dospěla vyšetřovací komise k podezření, že i americké válečné lodě měly po dobu strávenou v dánských přístavech na palubě jaderné zbraně. Toto podezření bohužel nebude možné prokázat ani vyvrátit, dokud nedojde k odtajnění výše uvedených materiálů. Dalším závěrem komise bylo tvrzení, že dánská vláda v šedesátých letech věděla o americkém porušování dánského jaderného zákazu, avšak nepodnikla žádné kroky k jeho zamezení.

Na celé aféře Thulegate je ze současného českého pohledu zajímavých několik věcí. Spojené státy téměř deset let v kuse porušovaly zákaz jaderných zbraní na dánském území. Nebýt nehody z ledna 1968, nejspíš by se o tom veřejnost nikdy nedozvěděla. V Thule byl umístěn radar americké protivzdušné obrany, tedy zařízení čistě obranného charakteru. Navázal však na sebe intenzivní přítomnost amerických útočných jaderných sil. O pár desítek let později má být postaven jiný radar, tentokrát protiraketový. Naskýtá se tedy otázka, která by se, nebýt této historické zkušenosti, mohla zdát mírně paranoidní: "Vyrojí se i v tomto případě v jeho okolí jaderné střely?" Jistě, představitelé americké armády tvrdí, že ne. A opět, nebýt inicidentu v Thule, rád bych jim uvěřil. Jak ale můžeme věřit někomu, kdo téměř 40 let lhal celému světu?

Dovedeme-li tuto historickou paralelu ad absurdum, napadne nás ještě jedna otázka: "Ptal už se americký velvyslanec pana Topolánka, zda si přeje být informován v případě, že se Spojené státy rozhodnou umístit v Česku jaderné zbraně?" Pozor, ne zda by zde mohly být umístěny, ani jak by se Česko k takovému plánu stavělo, už vůbec ne, jestli je zde chtějí občané, ale pouze a jen zda si přeje být informován! Do jejich umístění totiž pravděpodobně nemá stát, o jehož území jde, vůbec právo mluvit! Můžeme jen doufat, že pokud ta otázka již padla, odpověděl pan Topolánek dostatečně srozumitelně. Neboť jak známe z historie, pokud vám Američané nerozumí, mají zvláštní sklon myslet si, že říkáte: "Jaderné zbraně? Jistě, sem s nimi!"

Petr Glivický

Informace pro tento článek byly čerpány z tohoto shrnutí Hanse M. Kristensena.



Přípoj se

Nebojte se zapojit do Iniciativy Ne základnám Most. Nemusíte dělat nic složitého a nikdo na vás nebude tlačit. Každý dělá jen co může, co zvládá a na co se cítí. Nebude-li se vám u nás líbit, můžete z Neza demokraticky vystoupit a nikdo vás za to nebude stíhat. Pokud máte zájem se přidat, můžete použít mail Jenda.Riha@centrum.cz a nebo i mé ICQ: 489245455

O nás

Jsme regionální skupina celostátní občanské iniciativy Ne základnám, která nenásilnou cestou bojuje proti umístění základny systému Národní raketové obrany USA na území České republiky a usiluje o vyhlášení referenda o této otázce.
>více...

Proč odmítáme základnu?

Naše přesvědčení:

Nesouhlasíme s vojenskou a zahraniční politikou Spojených států založenou na preventivní válce a nerespektování odlišných kultur a názorů. Souhlasem s vybudováním vojenské základny USA na našem území bychom tuto politiku bezvýhradně podpořili bez jakékoli možnosti ji dále ovlivňovat.


>více...
Bezpečnost:
V probíhající "Válce proti terorismu" bychom se vyjádřením souhlasu s přítomností armády Spojených států na našem území stali jednou z bojujících stran a tím i terčem nepřátelských útoků zaměřených proti civilnímu obyvatelstvu.
Jakékoli rozšiřování vojenských zařízení ve světě ze strany jedné velmoci by vyvolalo logickou reakci ze strany ostatních velmocí, což by vedlo k novému kolu závodů ve zbrojení a tím ke zvýšení rizika válečného konfliktu ve světě.
>více...
Zdravotní a ekologické důvody:
Výstavbou radarové základny a bezpečnostního pásma v jejím okolí by byla nenávratně poškozena krajina Brd. Zdravotní rizika spojená s vyzářováním takto velké intenzity pro obyvatele pouhé dva kilometry vzdálených vesnic nebyla dosud prozkoumána.
>více...