Tato sekce je zatím ve výstavbě, nové informace budou průběžně doplňovány.

Názory, argumenty a fakta o základně

Naše přesvědčení

Nesouhlasíme s vojenskou a zahraniční politikou Spojených států založenou na preventivní válce a nerespektování odlišných kultur a názorů. Souhlasem s vybudováním vojenské základny USA na našem území bychom tuto politiku bezvýhradně podpořili bez jakékoli možnosti ji dále ovlivňovat.

Od roku 1950 si jen čtyři nejvýznamnější vojenské konflikty s oficiální účastí armády USA vyžádaly až 8 725 000 obětí (Korejská válka (1950 - 53) - 2,2 milionu přímých obětí bojů, Vietnamská válka a související boje v jihovýchodní Asii (1959 - 75) - až 5,8 milionu obětí, Válka v Afghanistánu (od 2001) - 25 000 přímých obětí bojů, Válka v Iráku (od 2003) - až 700 000 obětí). Další desítky až stovky tisíc obětí mají na svědomí konflikty a režimy, jejichž vznik či udržování byly neoficiálně americkou administrativou podporovány.

Spojené státy mají v současnosti ohromnou vojenskou převahu nad jakýmkoli jiným státem světa. Věříme, že další prohlubování této dominance by vyvolalo logickou reakci ze strany ostatních velmocí, což by vedlo k novému kolu závodů ve zbrojení a tím ke zvýšení rizika válečného konfliktu ve světě.

Spojené státy mají v současné době ve světě okolo 737 vojenských základen ve více než 130 zemích (viz zde). Téměř polovina všech světových výdajů na zbrojení za rok 2006 připadá na USA.

Bezpečnost

V probíhající "Válce proti terorismu" bychom se vyjádřením souhlasu s přítomností armády Spojených států na našem území stali jednou z bojujících stran a tím i terčem nepřátelských útoků zaměřených proti civilnímu obyvatelstvu.

V případě jaderného konfliktu USA s jinou zemí by se radarová základna protiraketové obrany stala cílem prvního úderu.

Představitelé ruské armády prohlásili, že v případě válečného konfliktu s USA by bylo z důvodů jistoty úplného zničení základny nezbytné použití jaderných zbraní (viz zde).

Podle zveřejněných technických údajů a z vyjádření nezávislých odborníků i představitelů americké administrativy a armády je zjevné, že základny protiraketové obrany v Česku a Polsku neumožňují zneškodnění střel vypálených na střední Evropu z Íránu a dalších států, proti nimž má být systém namířen (více). Vybudování radarové základny tedy bezpečnost České republiky nezvýší, vzhledem k výše uvedenému ji naopak může výrazně snížit.

Ekologie

Výstavbou radarové základny a bezpečnostního pásma v jejím okolí by byla nenávratně poškozena krajina Brd. Živočichové, zejména ptáci, kteří by se dostali do přímého paprsku radaru, by byli doslova "uškvařeni".

Zdravotní otázky

Zdravotní rizika spojená s vyzářováním takto velké intenzity pro obyvatele pouhé dva kilometry vzdálených vesnic nebyla dosud podrobně prozkoumána.

Technické údaje: Přesné technické údaje o radaru patří mezi utajované informace a jsou známy jen odhady odborníků. Pulzní výkon radaru se uvádí od 4,5 MW (armádní zdroje) až do řádu stovek MW (někteří odborníci).
Směr vyzařování: Armádní činitelé ve snaze rozptýlit obavy veřejnosti tvrdí, že radar může být zaměřen minimálně 2 stupně nad úroveň horizontu. Překvapením proto je, že ve zprávě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga o vyjednávání s USA ze dne 21. 3. 2007 určené premiérovi, která se omylem úředníků ministerstva zahraničí dostala na veřejnost, se uvádí, že radar na Marshallových ostrovech, který by měl být převezen do ČR, je zaměřen přímo na základní a střední školu. I když je toto tvrzení zjevně nepravdivé (viz dále), naznačuje, že není technicky nemožné zaměřit radar i v úhlu nulovém. Údaj 2° je navíc relevantní pouze pro radar umístěný v oceánu, ve zvlněné krajině Brd není ani jasné, co by mělo být považováno za horizont.
Škodlivost přímého záření: Podle výpočtů Ing. J. Musila CSc., bývalého vedoucího Národní referenční laboratoře pro elektrická pole, dosahuje hustota zářivého toku v paprsku radaru hodnoty 550 mW/cm2. Přípustná hodnota podle českých hygienických norem z roku 2000 (tj. po jejich mnohonásobném zmírnění - viz dále) přitom je 1 mW/cm2. Jinými slovy, pokud by byl paprsek radaru skutečně zaměřen přímo na výše uvedenou školu, nikdo by nepřežil. Totéž bohužel platí pro ptáky a letce, kteří by omylem narušili bezletové pásmo nad radarem.
Postranní laloky: Kromě přímého paprsku radaru, který by měl ve většině případů směřovat vzhůru, je jistá část energie vyzařována i do tzv. postranních laloků. Současné vědecké znalosti výpočet hustoty zářivého toku v těchto postranních lalocích neumožňují. Opět podle Ing. J. Musila CSc. vycházejícího z údajů naměřených armádou USA je 150 m od radaru tato hustota 2,5 mW/cm2, tedy 2,5 krát vyšší než platné hygienické normy u nás. Údaje o hustotě ve vyšších vzdálenostech nejsou známy.
Hygienické normy: Současné hygienické normy pro vyzařování jsou dle nařízení vlády č. 480/2000Sb. následující: hodnota elegtrického pole do frekvence 1,8 GHz nejvýše 58 V/m, hustota zářivého toku pak nejvýše 1 mW/cm2. Tyto normy schválené v době začátku neoficiálního jednání o umístění základen mezi USA a ČR nahradily do té doby přísnější limity stanovené vyhláškou č. 408/1990Sb. na 4,3 V/m resp. 0,25 mW/cm2. Došlo tedy k jejich třinácti resp. čtyřnásobnému zvýšení.

Podrobnější informace včetně některých výpočtů naleznete v tomto článku. Přečtěte si také vyjádření starosty Trokavce Jana Neorala zde.

Sociální a ekonomické otázky

Další závody ve zbrojení, které by rozšiřování vojenské přítomnosti USA ve střední Evropě vyvolalo, by způsobily nárůst již dnes extrémně vysokých světových vojenských výdajů. Vzhledem k absurdně nízkým částkám poskytovaným ročně vyspělými státy na rozvojovou pomoc považujeme takovou situaci za zcela nepřijatelnou.

V roce 2004 přesáhly světové výdaje na zbrojení poprvé od vrcholu studené války 1 bilion dolarů. Podle posledních údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru z roku 2006 se dnes již jedná o více než 1,2 bilionu dolarů, z čehož téměř polovinu tvoří výdaje USA. Přepočteno na jednoho obyvatele planety jde o částku přesahující 4 000 Kč (podrobnosti). Každému z více než jedné miliardy lidí žijících pod hranicí chudoby by mohla být z této částky poskytnuta roční pomoc ve výši přibližně 25 000 Kč, tj. téměř 70 Kč na den. To je více než trojnásobek příjmu jednoho dolaru denně, který je považovaný za hranici chudoby.



Přípoj se

Nebojte se zapojit do Iniciativy Ne základnám Most. Nemusíte dělat nic složitého a nikdo na vás nebude tlačit. Každý dělá jen co může, co zvládá a na co se cítí. Nebude-li se vám u nás líbit, můžete z Neza demokraticky vystoupit a nikdo vás za to nebude stíhat. Pokud máte zájem se přidat, můžete použít mail Jenda.Riha@centrum.cz a nebo i mé ICQ: 489245455

O nás

Jsme regionální skupina celostátní občanské iniciativy Ne základnám, která nenásilnou cestou bojuje proti umístění základny systému Národní raketové obrany USA na území České republiky a usiluje o vyhlášení referenda o této otázce.
>více...

Proč odmítáme základnu?

Naše přesvědčení:

Nesouhlasíme s vojenskou a zahraniční politikou Spojených států založenou na preventivní válce a nerespektování odlišných kultur a názorů. Souhlasem s vybudováním vojenské základny USA na našem území bychom tuto politiku bezvýhradně podpořili bez jakékoli možnosti ji dále ovlivňovat.


>více...
Bezpečnost:
V probíhající "Válce proti terorismu" bychom se vyjádřením souhlasu s přítomností armády Spojených států na našem území stali jednou z bojujících stran a tím i terčem nepřátelských útoků zaměřených proti civilnímu obyvatelstvu.
Jakékoli rozšiřování vojenských zařízení ve světě ze strany jedné velmoci by vyvolalo logickou reakci ze strany ostatních velmocí, což by vedlo k novému kolu závodů ve zbrojení a tím ke zvýšení rizika válečného konfliktu ve světě.
>více...
Zdravotní a ekologické důvody:
Výstavbou radarové základny a bezpečnostního pásma v jejím okolí by byla nenávratně poškozena krajina Brd. Zdravotní rizika spojená s vyzářováním takto velké intenzity pro obyvatele pouhé dva kilometry vzdálených vesnic nebyla dosud prozkoumána.
>více...